„Znovuzrozený“ Batman startuje český DC Rebirth

by Sebastian Komárek

Batman 1: Já jsem Gotham (Crew 2018)
Tom King, David Finch, atd.

DC Rebirth, nejposlednější reboot DC multiverza, je tady! Tedy, on je tady už přes dva roky, jen k českým čtenářům se dostal teprve roku 2018. Radujme se však z faktu, že u nás vychází čím dál více komiksů, a pojďme se spolu podívat na jeden z prvních titulů oněch modře olištovaných sérií, a jak dobře to Batman 1: Já jsem Gotham, vše odstartuje (pokud nepočítáme tenký speciál Znovuzrození hrdinů DC, který vyšel jen o trošičku dříve).

Jednou z věcí, jíž si můžeme být v dnešních dobách jisti, je to, že čas od času se DC anebo Marvel Comics rozhodnou provést reboot svých titulů, a ve snaze nalákat nové čtenáře a osvěžit štamgasty počnou vydávat sešity znovu od čísla 1 (nejpravděpodobněji když pohlavárům u oněch velkých nakladatelství přijde, že jim nějak moc klesly tržby). Když se před několika lety odehrál Flashpoint, který odstartoval megaprojekt The New 52, nejeden fanoušek zaplakal nad změnami provedenými okolo populárních hrdinů, jako jsou Batman a Superman (přičemž se nejednalo jen a pouze o revoluci v podobě absence „spodního prádla přes spandex“). Počáteční panika a strach však nakonec opadly, a to zejména zásluhou nadaných spisovatelů a kreslířů, schopných obměkčit srdce i toho nejpřísnějšího kritika (zde postačí zmínit dvě jména – Scott Snyder a Greg Capullo). Přeci jen jsme se ale zhruba přede dvěma roky dočkali nového restartování multiverza DC, tentokrát pod názvem DC Rebirth (Znovuzrození DC), jež některé věci vrátilo do starých kolejí, jiné opět mírně pozměnilo, a v neposlední řadě přidalo zcela nové hrdiny a prvky. Batman samotný je pak jednou ze sérií, jež obsahují a snoubí všechny tři zmíněné body, a jsou tak četbou vhodnou jak pro dlouhodobé fanoušky, tak pro ty, kteří se ke komiksu dostali teprve teď.

Tom King otevírá první hlavní příběh „znovuzrozeného“ křižáka v kápi jedním z nejikoničtějších výjevů oné postavě vlastním, a sice střechou gothamské policie, na níž vedle bat-signalu postává komisař Gordon, pokuřuje, a s vážným výrazem ve tváři probírá s Batmanem nejnovější kriminální počin, s nímž se musejí vypořádat. Rázem však na nebesích exploduje část letadla, jejich rozhovor je přerušen, a Batman se vrhá vstříc nebezpečí a jisté smrti, jen aby zachránil nebohé příchozí návštěvníky zločinem prolezlého města. Jako vždy je připraven obětovat se, když v tom mu přijde naproti záchrana v podobě dvou dříve neviděných maskovaných superlidí, kteří jej na poslední chvíli vytrhnou smrti z pařátů – říkají si Gotham a Gotham Girl, a přišli, aby zachránili Gotham, své město, a Temnému rytíři pomohli, seč jim budou jejich superschopnosti stačit.

Když se podíváme na historii nejen Gotham City, ale superhrdinského komiksu obecně, zakomponování nových hrdinů není nic nového. Čas od času je třeba věci osvěžit a oživit, a i když povětšinou (a velice správně) ve středu dění stále zůstává „ten jeden“, arzenál jeho přátel i protivníků se s lety rozrůstá a proplétá jako koruna vzrostlého stromu. S jídlem však roste chuť, a dnešní čtenáři více než kdy dříve prahnou po „něčem zcela novém“, po něčem originálním, co by překonalo, nahradilo, a snad i absolutně vyvrátilo vše, co bylo normou do nynějška (a některým dokonce ani nezáleží na tom, jestli to „staré“ bylo kvalitní a dobře fungující, anebo ne). Tento odkaz postmodernismu se musel nutně odrazit i v komiksové tvorbě, a dekonstrukce se tak stala nejpoužívanější spisovatelskou strategií. Naštěstí pro fanoušky Batmana a komiksů od DC obecně se to zde děje skutečně jen v umírněné formě, a namísto změny pohlaví (ehmMARVELehm) se musí Bruce Wayne vypořádávat „jen“ s existenciálními otázkami typu „potřebuje mě vůbec Gotham City?“, „neměl bych být nahrazen někým lepším?“, „a co když ten někdo se silou Supermana přejde na stranu zla?“. Když k tomu připočteme jiné, více konzervativní prvky typické pro batmanovský komiks (Waynovy vzpomínky na rodiče, jeho dokonalá mysl a mistrně ovládnuté detektivní a bojové schopnosti, Alfredův britský sarkasmus, Gordonovo zmatení, když se Temný rytíř zničehonic vypaří), dostaneme nadprůměrné batmanovské čtení.

Stejně jako Tom King přebral spisovatelskou štafetu od Scotta Snydera, od Grega Capulla přebral tu kreslířskou David Finch. Pro tohoto kanadského kreslíře to není první návštěva netopýří jeskyně (pracoval mimo jiné na sérii Batman: The Dark Knight), a úkolu vizuálně ztvárnit hlavní batmanovskou sérii se zhostil více než dobře. Samozřejmě si čtenář musí zas a opět zvyknout na něco trošičku jiného (obzvláště pokud je fanouškem specifické kresby Grega Capulla), ale když má jeden dostatek načteno, je mu jasné, že v rámci jedné „on-going“ série se mnohdy vystřídají více než jen dva kreslíři.

V konečném důsledku tedy můžeme říci, že Batman 1: Já jsem Gotham, je ryze batmanovským komiksem, a to mimo jiné i díky prozíravosti samotného nakladatelství DC Comics. Na rozdíl od jiných amerických megakorporací (ehmMARVELehm) si totiž uvědomují, že když něco vydělává už osmdesát let, asi na tom něco bude, a se všemi velkými změnami by se mělo postupovat jen velice, převelice opatrně. Proto, i když náš oblíbený Křižák v kápi za dobu své existence prošel mnohými patáliemi (a přemnohými rebooty), vždy si byl schopen udržet ty prvky, jež jej činí tím, čím byl od počátku (samozřejmě až na výše zmíněné trenky).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *