Zelený Podpantoflák

by Sebastian Komárek

Green Arrow 02: Ostrov starých ran (BB/Art 2018)
Benjamin Percy, Stephen Byrne, Otto Schmidt, atd.

V zemích českých poměrně neznámý hrdina Green Arrow se řítí do dalšího dobrodružství pod opěvovanou (a některými zatracovanou) hlavičkou Znovuzrození hrdinů DC. Z recenze na první díl série vyplynulo, že podobně jako nemálo jiných maskovaných ochránců spravedlnosti se „Zelený šíp“ potýká s útoky na svou mužnost a vůdčí postavení ve společnosti, přičemž je ze svého postu protagonisty nenápadně vytlačován ženskými postavami. Povede si ve druhém svazku s podtitulem Ostrov starých ran o něco lépe?

Ani náhodou, a ve skutečnosti bychom mohli říci, že se jeho situace ještě zhoršila. Oliver Queen se totiž znovu ocitá na tropickém ostrově (podobně jako na svém „počátku“), přičemž tentokrát tam není sám. Společnost mu dělá jeho milovaná, jeho femme fatale, Black Canary, a ač by každý čekal, že ona skutečnost bude pro Queena znamenat jen samé potěšení (jak duševní, tak fyzické), pravý opak je pravdou. Dinah se totiž okamžitě rozhodne zaujmout postavení alfa samice, a přes rozkazy, výsměšné narážky a posměšky, a pochybování o všem, co její partner udělá, se čtenář téměř nemá možnost soustředit na děj. Ten je vskutku vším výše zmíněným upozaděn, a my si jen mlhavě uvědomujeme, že ve vyprávění jde o jakousi společnost, která na ostrově pěstuje mák a vyrábí heroin, jen aby jej ultramoderním mezikontinentálním vlakem pašovala do Spojených států. Lukostřelec tedy musí rozdělit svůj čas mezi šaškařením pod taktovkou Black Canary, zachraňováním svého přítele (který na ostrově skončil společně s nimi), a pokusy zhatit plány zlotřilé společnosti.

Útoky na maskulinní postavy jsou v moderních komiksech soustřeďovány na ty aspekty hrdinů, jimiž se odjakživa nejvíce vyznačovali. Kupříkladu u takového Batmana je to neustálé poukazování na jeho roli mužného vlka samotáře, jenž za pochmurných gothamských nocí svádí pěstní souboje s padouchy a superpadouchy, nebo jen s depresivním výrazem ve tváři postává kdesi na chrliči a sleduje město, v němž zločin nikdy nespí. V případě Green Arrowa je to poté (mimo mnoha jiného) zejména zesměšňování jeho ikonické bradky. A skutečně, věc, která byla po dlouhou dobu Oliverovou neoddělitelnou součástí (když nepočítáme období The New 52) se v dnešních dobách stala středem posměchu. Skoro se až zdá, jako kdyby se někdo snažil podkopat samotnou podstatu mužských superhrdinů, a mezitím je pomalu (ale jistě) nahrazovat postavami ženskými. U Marvelu je to v posledních letech už evergreen (měli jsme ženu-Wolverina, ženu-Thora, ženu-Hawkeye, afroamerickou ženskou Iron Heart namísto Iron Mana, atd. atd.), nicméně u DC se s oním fenoménem začínáme setkávat také více a více. Důležitost a vůdčí postavení Batwoman z Detective Comics se v tomto případě velice podobá tomu, co Queenovi dělají jeho sestra a Black Canary.

Green Arrow 2: Ostrov starých ran je tedy obsahově zaměřen na publikum určitého rázu, což se naštěstí o jeho vizuálním zpracování nedá tak zcela tvrdit. Autoři kreseb, vytáhnutí inkoustem a finálního vybarvení se zde činili, a i když se v žádném případě nerovnají největším esům v branži, výsledek je poutavý, pestrý a hodný pozornosti. Obzvláště potěší galerie obálek (či jejich variant) nakreslených Nealem Adamsem, jedním z oněch es, zmíněných výše.

Podobně jako Aquaman se ani Green Arrow nikdy netěšil obrovské popularitě, a nepodařilo se mu ani nějak závažněji působit jako vzor mladým chlapcům, zajímajícím se o komiksy. V tomto byli vždy ve vedoucích pozicích superhrdinové jako Superman, Batman, Wolverine, Spider-Man, atd. atd. Bohužel to vypadá, že se jim to nepodaří ani do budoucna, budou-li nadále zesměšňováni svými ženskými protějšky. Ano, komiksy by měly být pro každého, pro muže i ženy, pro chlapce i děvčata, nicméně bychom si měli přiznat, že největší část „obrázkového“ publika odjakživa tvořili mladí chlapci a muži. Spisovatelé a editoři na to možná trošičku pozapomněli, a teď se jen diví, proč jdou tržby stále více dolů a dolů.

Sečteno a podtrženo, máte-li rádi klasické superhrdiny… tento Green Arrow není pro vás. Pokud se však vyžíváte v dekonstrukci za každou cenu (i na úkor vší logiky a zdravého rozumu), jen utíkejte a Ostrov starých ran si pořiďte.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *