Zázrak není žádný zázrak

by Tereza „Kadet“ Kadečková

Zázrak (2016)

První český superhrdina. Vládne magickou silou, létá nad Prahou a zachraňuje den před mýtickými bytostmi, které zčistajasna chtějí ohrožovat obyvatelstvo. Je trochu mladý a nezkušený, a tak si ho pod svá křídla bere moudrý mentor a sem tam mu píchne někdo od novin nebo kdo práci hrdiny vykonává už pár let. Dechberoucí Zázrak jako by vypadl z Ameriky.

deczar

Petr Macek a Petr Kopl se rozhodli vstoupit na trochu nejistou půdu a začít vydávat sešitovku na pokračování. Inspiraci si vzali ze západu – nejen, že tu máme superhrdinu, i když s českými kořeny, v typickém úboru a s úžasným jménem. Abychom se cítili ještě víc západně, objevují se v Zázraku reportéři, národní společnosti a prohnilí záporáci. Prostě všechno, co by člověk čekal od superhrdinů na jejich počátku. Jenomže počátky na západě přeci jen proběhli před pěknou řádkou let.

Příběhově není Zázrak žádná sláva. Nejsou v něm chyby, ale je vidět, že se musí vtěsnat do krátkého formátu a snaží se tak z každého sešitu vytřískat co nejvíc. Potom není moc prostoru na seznámení se s postavami, se kterými bychom třeba měli soucítit. Neplatí to u všech, Zázrak, jeho mentor nebo třeba Bílá paní měli prostoru dost, ale když přijde na rodinné vztahy, najednou nevíte, proč vlastně litovat bratra v nemocnici nebo smutnou matku.

dech

Co se akce týče, souboje jsou osvěžující. Vypořádávání se se záporáky není na jedno brdo a je zábava sledovat, co zase Petr Macek vymyslí. Na druhou stranu nejsou nijak kulervoucí, takže z nich čtenář nebude skákat do stropu „jak super to bylo!“ Pro vytvoření průměrného díla to ale stačí. Co akci na kvalitě ubírá je vysvětlování. Neobjevuje se ve všech sešitech, ale jsou chvíle, kdy má superhrdina potřebu popsat, co vlastně dělá, i když je to z kresby jasně vidět. Občas by nebylo na škodu autorům připomenout, že čtenáři nejsou úplně pitomí a většinou už vědí, jak se komiks čte.

Petr Kopl se ujal kresby. V mnoha případech je dobrá, ničím se nevymyká standardu, a čtenář s ní nemá problém. Jenomže potom nastanou ony chvíle, kdy anatomie dala sbohem, páteř utekla nebo někdo praštil postavy do obličeje lopatou. Potom je často lepší některé panely nezkoumat hlouběji a smířit se s tím, že je Praha plná měňavců.

dechz

Dechberoucí Zázrak je tu primárně od toho, aby si ho člověk přečetl jako oddechovku a nemusel do hloubky myslet. První čtyři sešity se už stihly vyvinout a nabrat tuhle úroveň oddechové zábavy. Nic to však nemění na tom, že je Zázrak průměrný a komiksové rozmazlence nejspíš tolik nenadchne.

Příspěvek byl publikován v rubrice Recenze a jeho autorem je Kadet. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *