Sága 5: Ztraceni ve vesmíru

by Tereza „Kadet“ Kadečková

Sága 5 (BB/art, 2017)
Brian K. Vaughan, Fiona Staplesová

Alana s malou Hazel a tchýní se stále pokouší o útěk. Už je to nějaký ten pátek, co je unesl robotí terorista a všechny tři chtějí zmizet a znovu se setkat s Marcem. Ten má svých problémů dost – nejen, že pátrá po své unesené rodině, ale musí do toho spolupracovat s princem Robotem, se kterým pro sebe nemají dobrého slova.  A jestli vám jsou dvě dějové linky málo, ještě pořád je tu Stopa hledající lék pro svého bratra.

První dvě dějové linky jsou dost drsné a prostoupené zoufalstvím. Marco bojuje se svým vztekem a nutno říct, že mu to v okolí prince Robota nejde. Ve vzpomínkách se vrací ke svým nejhorším chvílím a prožívá si existenční krizi. Je si jistý, že až se setká se svou ženou, už se k němu nebude chtít znát.

Alana má zatím myšlenky někde jinde. Její část příběhu je spíš politické machinaření a smlouvání, viděné ze strany matky, které chce někdo vzít dítě. Snaží se ze všech sil proti téhle situaci bojovat a chvílemi to vypadá i nadějně.

Třetí dějová linka naštěstí není tak nervy drásající. Naopak je docela vtipná a dobrodružná – samozřejmě tu mluvíme o Sáze, takže to dlouho nevydrží, ale oproti prvním dvoum si u ní čtenář odpočine. Stopa, Sofie a Gwendolyn pátrají po dračím semeni, které má být perfektním lékem. Najít draka je výzva a dostat z něj semeno ještě větší. Ženy se tak dostávají do krajně humorných situací a utužují mezi sebou vztahy.

Sága 5 pokračuje v zajetých kolejích. Příběh pokračuje dál a kvalita se stále drží nahoře. Míchá akci, vyprávění a vývoj postav. Ukazuje, co s lidmi udělá válka a jak se s tím mnozí vypořádávají. Pořád je zajímavé ji číst, na druhou stranu přestává nabízet něco nového. Už od prvního dílu můžeme o každé knize Ságy říct to samé. Je bezva, dobře se čte, má zajímavé postavy, ale není tu žádná přidaná hodnota, která by se objevovala s novými díly.

Není se čeho bát, Sága 5 je pořád stejně dobrá jako ty ostatní. Jenom se dostává do situace, kdy její kvalita pomalu přechází do stereotypu a přestává překvapovat. Snad jí to do budoucna nebude osudným.

Příspěvek byl publikován v rubrice Recenze a jeho autorem je Kadet. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *