S Mikem na podivná místa a ještě dál…

by Sebastian Komárek

Hellboy 6: Podivná místa (ComicsCentrum 2018 – dotisk)
Mike Mignola

Jen několik málo chvil po publikaci dotisku Červa dobyvatele nám, středoevropským čtenářům, ComicsCentrum přináší zbrusu nové vydání Podivných míst, šestého svazku příběhů démonického Anung un Ramy. Přítomný recenzent se bude opakovat, ale který z komiksových nadšenců by neznal Hellboye, Ďáblova syna/lovce monster, a jeho pravou ruku zkázy? Který z nás by onoho sarkastického rudocha s upilovanými rohy neměl rád? A je vůbec potřeba o něm ještě něco psát? Nu… to víte, že ano! Keců o hrdinech a anti-hrdinech jako jsou Hellboy nebo Lobo není nikdy dost, a to obzvláště v časech, kdy se neohrožení a ryze mužští protagonisté stále více a více odsunují do pozadí. Pojďme se tedy společně podívat (a mnozí z nás si alespoň připomenout), do jakých podivných míst se náš Pekelný chlapec dostal tentokrát.

Kniha Podivná místa se ve skutečnosti skládá ze dvou částí, a sice z krátkých příběhů Třetí přání a Ostrov (původně publikovány jako The Third Wish a The Island v letech 2002 a 2005 nakladatelstvím Dark Horse Comics). Po událostech z Červa dobyvatele, které mu hnuly nejen žlučí, dal Hellboy v B.P.R.D. výpověď a vydal se „do světa“, přesněji řečeno do Afriky. Tam také začíná první z příběhů, v němž se Anung un Rama setkává s bájným šamanem Mohlomim, a posléze se dostává až na samé dno oceánu, kde na něj čeká Bog Rúša, podmořská čarodějnice, jež našeho protagonistu uvězní pod vodou s konečným cílem rozřezat jej na malé kousíčky.  Jediná Hellboyova naděje poté leží v rukou velice nepravděpodobné bytosti, a sice mořské panny. V navazujícím příběhu Ostrov je svědkem vzkříšení prastarého mystika, jenž mu vyjeví tajemství světa, vesmíru, a konečně i Hellboye samotného (ne že by se o tom doposud po kouscích už nedovídal).

Na základě této převelice stručné anotace by si jeden mohl myslet, že se jedná o pár Mignolových povídek, které jsou jen dalšími z epizod Hellboyova dobrodružného života, plného nadpřirozených jevů, okultních záležitostí, a v neposlední řadě divokých bojů s monstry. Ona je to samozřejmě pravda, nicméně je také faktem, že čím dále se s Hellboyem dostáváme, tím více se dovídáme nejen o jeho původu, ale i o destinaci, k níž celý rudochův život směřuje. Příběhy jsou mezi sebou provázanější a provázanější (stejně jako s příběhy „sesterské“ série Ú. P. V. O.), a vychází najevo, že jeho ohromná pravá ruka i on sám hrají obrovskou roli nejen v případě možné apokalypsy způsobené „lovecraftovskými“ Ogdru Jahad, ale i co se týče samotného stvoření světa. Koneckonců, vodní babice Bog Rúša nechce Hellboyovu pravou paži předhodit velrybě jen tak z hecu nebo z nudy. Tímto nám Mike Mignola dokazuje, že je nejen mistrným kreslířem a spisovatelem dobrodružných-fantasy povídek, ale i mužem, jenž má v hlavě mnohem epičtější a provázanější vyprávění, než by se na první pohled mohlo zdát. Stále více a více nám dochází, že téměř nic se v těchto komiksech nestává „pro efekt“, a jen málo událostí a jevů by se dalo nazvat náhodou. A konečně, v mysli čtenáře se jeden obraz vyskytuje častěji a častěji a je výraznější a výraznější – Hellboyova pravá ruka.

Podivná místa jsou výjimečná v mnoha ohledech – mimo jiné jsou posledním dílem série, který Mike Mignola sám napsal i nakreslil. Z časových (a jiných) důvodů se posléze kreslířského postu z veliké části vzdal, přenechal jej jiným, přičemž sám v tomto směru nadále přispíval jen případnými obálkami či krátkými příběhy nebo „one-shoty“. Mistrův slavný návrat jako kreslíře i spisovatele pak přišel až se sérií Hellboy in Hell v roce 2012. Čtenář má tedy poslední možnost pořádně se pokochat Mikeovou minimalisticko-maximalisticko-temno-rudo-naprostogeniální kresbou, o kterou z drtivé většiny v dalších několika svazcích přijde.

Máme zde tedy předzvěsti epického megapříběhu, poslední Mignolovy tužky, mořské panny, Ogdru Jahad, africké šamany, a v neposlední řadě samotného Anung un Ramu, popíjejícího rum s mrtvými námořníky. Co více si by si čtenář Hellboye mohl přát? Po čem více toužit? Rozhodně toho nemůže být hodně. A proto, vážení a milí spolučtenáři, pokud Podivná místa ještě nevlastníte (ať už paperbacky, „Library editions“ v angličtině, nebo první české vydání), utíkejte do knihkupectví, comic shopu (případně si virtuálně skočte do e-shopu), a utraťte své těžce vydělané peníze za kus kvalitní literatury.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *