Poslední ženská tvého života

by Petra A. Kulagová

Fatale  (BB/art, 2017)
Ed Brubaker, Sean Phillips

Femme fatale. Kdo by ten pojem neznal. Osudová žena.

Je to ta, kvůli které ztratíte půdu pod nohama v okamžiku, kdy vám vstoupí do zorného pole. Ta, kvůli které zapomenete na celý vesmír kolem, když vám stojí po boku a kterou vidíte jako poloprůsvitnou záclonu přes okolní svět ve chvíli, kdy po vašem boku není. Femme fatale. Ta, která váš spořádaný život hodí do mixéru, zmáčkne tlačítko a sleduje, jak se postupně mění z větších cucků na menší a ještě menší, až je z něj jen hustá kaše, kterou se brodíte, topíte se v ní a pravděpodobně se jí i zalknete. Přesně taková je Jo. Josephine. Jooosephiine.. už to jméno je jako hustá smetana. Líně se převaluje sem a tam, táhne se jako med a za tou sladkostí se skrývá hříšně nezdravé jádro, které vás pravděpodobně přivede do hrobu… Přesně taková ona totiž je. Josephine. Brubakerova Fatale. Ani ne tak osudová, jako smrtelná.

Ed Brubaker. Je třeba o něm vůbec mluvit? Jeho produkce je nesčetná. Scénárista, který svou troškou přispěl snad do každého mlýna anglofonních vydavatelských domů – DC, Marvel, Image Comics, Vertigo a další a další. Když pomineme omnibusy Captaina Americy a UKK, z Brubakerovy tvorby toho na český trh doputovalo minimum. Loni výborný Gotham Central s Gregem Ruckou, několik roků zpátky pak ještě lepší Criminal, který tvořil ve dvojici s kreslířem Seanem Phillipsem. Proč to řadím takhle divně? Protože Brubaker je zpátky a je zpátky právě se svým kumpánem Seanem Phillipsem a servírují nám další z vybraných lahůdek, který z komiksového žánru dělá mnohem víc, než je čtení pro děti a o superhrdinech. Dámy a pánové: Fatale.

Hlavní postavy: hříšně krásná brunetka s uhrančivými křivkami, investigativní novinář, kmotřenec investigativního novináře, prastarý démon, který má na obličeji víc chapadel, než vlasů, démonovi přisluhovači v buřinkách a démonův kult v červených županech.

Zní vám to ujetě? Jako brakové klišé, céčkový televizní film s efekty spíchnutými na koleni v Malování? Nenechte se zmýlit. Zopakuju to znovu: Ed Brubaker. Sean Phillips. Criminal. Jestli jste v ruce Criminal neměli, vřele vám doporučuji si jej alespoň vypůjčit a přečíst. Vy, kteří jste četli už víte, že Brubaker si s Phillipsem sedli jako dvě zamilované vlaštovičky na drát a krásně spolu souzvučí, ačkoliv jejich píseň je velmi dramatická a temná jako hlubiny vrahovy duše.

                                                    …Smrt je mi v patách…

Tak zní oficiální podtitul prvního dílu a věřte, že smrti tady nebude zrovna málo. Už první strana příběhu nás vezme přímo na hřbitov, kde se setkáváme s jedním z hlavních hrdinů Nicolasem Lashem, kmotřencem čerstvě zesnulého novináře Dominica Rainese. A už tady, na první straně, se Nicolas setkává s hlavní hrdinkou Jo. Když k tomu připíšu ještě jména Walter Booker a pan Bishop, máme naši sestavu hlavních postav v podstatě hotovou. Příběh se odehrává ve dvou časových rovinách, přičemž je jasné, že pořádně zavařeno mají postavy v obou – jak v současnosti, tak v San Franciscu v 56´ roce. A jak už se tak říká, za vším hledej ženu. A tahle žena není ledajaká. Je… jiná..

Josephine není jen krásná, je až nadpozemsky přitažlivá a každý muž se za ní na ulici chtě nechtě musí otočit. Ačkoliv to zní tuze příjemně, ruku v ruce s každou zdánlivou výhodou jdou i ty problémy. Jak je Josephine zvnějšku perfektní, o to víc je rozervané její nitro, kdy se v tomhle exkluzivním obalu tísní zároveň malá, k smrti vyděšená Josephine bojující o holý život a už méně ustrašená Jo, která je bez váhání ochotna jakýkoliv jiný život za ten svůj vyměnit.

I když v již zmiňované úvodní hřbitovní scéně Jo tvrdí, že vazby mezi ní a zesnulým jsou skrze její babičku, velmi rychle vychází najevo, že pravda je moožná ještě trošínku jinde a že domnělé babiččiny vzpomínky jsou vzpomínkami Jo osobně. S ohledem na časový odstup rovin se nedá říci, že by k ní od té doby byla kola historie krutá. Nene, Josephine je stále stejná kočka s alabastrovou pletí teď jako tehdá a ačkoliv se říká, že kam ďábel nemůže, tam nasadí ženu, na TUHLE ženu má políčeno i ten ďábel osobně. A tak Jo stále a dokola utíká a ukrývá se před chladnokrevnými přisluhovači svého pána a zůstávají za ní mrtvoly poblouzněných nápadníků… A přesně tam se děj pro mužské hrdiny komplikuje. Smrt je Josephine stále v patách.

Ačkoliv základní linka může znít ujetě, Fatale je brilantní přehlídkou noirové krimi s prvky mystiky, nadpřirozena, mistrné manipulace mysli, více či méně čistého citu a jako horský pramen čirého zla, které za sebou nechává kusy těl a krev. Spoustu krve. Když tohle všechno přihodíte do mísy k té pěkné holce, démonovi a nesmrtelnosti a šéfkuchaři Eddie a Sean to pořádně promíchají a nalijí do formy, můžete si být jisti, že z pomyslné trouby vytáhnou prvnotřídní laskominu, kterou nám teď BB/art bude servírovat po delikátních porcích, o nichž už teď, po dočtení prvního dílu mohu říci, že si s velikou chutí počkám i na ten poslední drobeček politý hořkou čokoládou temnou a opojnou jako hlubiny Joiných očí.

Ed Brubaker svému řemeslu rozumí velmi dobře a v tandemu s Seanem Phillipsem  a jeho jistou, výstižnou kresbou vytvořili temný příběh s velmi napjatou a tísnivou atmosférou, která vás drží v napětí od začátku až do konce. U poslední strany vás  pak nechá v chmurném očekávání a s vědomím, že budete jako šílení klikat na nákupní košíček na monitoru, jakmile druhý díl vyjde na světlo boží. Já budu. A upřímně doufám, že mne pokračování nezklame, protože zatím Fatale považuji za velmi zdařilou vydavatelskou tečku roku 2017.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *