Na procházku Temnými hvozdy

by Petra A. Kulagová

Temnými hvozdy (Comics Centrum, 2017)
Emily Carrol

Jedno všeobecně známé rčení praví: kdo se bojí, nesmí do lesa. Ale pokud jste příznivci příjemného mravenčení v zátylku, neváhejte a pojďte se mnou na procházku Temnými hvozdy..

Emily Carrol ve zkratce: kreslířka z kanadského Londýna; v roce 2010 začala tvořit krátké webové komiksy, které brzy zaujaly a začaly získávat uznání. Od roku 2011 pak byla její další tvorba postupně nominována na různé ceny, z nichž mnohé nominaci obrátily ve výhru. V roce 2015 získala dva Eisnery – z toho jednu, za nejlepší grafiku, si odnesla právě za sbírku Temnými hvozdy. Ve stejném roce si odnesla i cenu Ignatz Award za vynikajícího umělce. To jen tak narychlo a teď už vzhůru do tmy mezi stromy..

Jestli čekáte násilný, krvavý horor, pravděpodobně budete zklamaní. Už dovětek na čelní straně hlásá: “tajuplné příběhy Emily Carrolové” a slovo tajuplný celou knihu charakterizuje mnohem lépe, než slovo horor.

Temnými hvozdy je sbírka nepokojných, zneklidňujících příběhů, za jejichž scénářem i kresbou stojí stejná osoba. Každá povídka je tématicky jiná, ale všechny jsou svým charakterem a atmosférou dokonale soudržné a tvoří jeden zádumčivý, pošmourný celek s bravurní kresbou, která sice nemusí být každému po chuti, ale skvěle koresponduje s celkovým laděním knihy a bezvadně podporuje trudnomyslnost příběhů. Povídek je všehovšudy pět a tématicky se v nich postupně setkáme s tajemným cizincem, vyvoláváním duchů, podezřelým nápadníkem, bratrovrahem nebo si zajedeme na návštěvu k vzdáleným příbuzným. A všechny mají společné to, že ani jeden ten příběh nekončí třaskavou pointou, překvapivým odhalením, nic, už čeho byste se plácli do čela a vykříkli: “Aha!”. Nene, Emily vás jen zneklidní a nechá vás v tom plácat. Protože to mnohdy úplně stačí k tomu, aby váš mozek vytáhl ze svých temných hlubin ty nejhrůznější scénáře, než by autor vůbec vymyslel.

Těchto pět znepokojivých příběhů je v obou stran uzavřeno takovými jakoby mimochodnými mikropříběhy, spíše dovětky, které celou sbírku krásně uvádějí a uzavírají.

Úvod knihy je koncipován jako taková malá, biografická noticka, do které se může vžít každý… Schválně , kdo z vás, byť jako dítě, nikdy neměl pocit, že když ve tmě vystrčí nohu přes okraj postele, že to z něj dělá tu nejzranitelnější bytost na celém světě? ( ..já si to myslím doteď..) A sbírku naopak uzavírá volná parafráze na všem dobře známou Karkulku. Je to jen takový malý detail, ale funguje to jako drobné připomenutí toho, že některé strachy jsou zakódovány v člověku a nemají nic společného se subjektivními prožitky.

Co do řemeslné stránky je Temnými hvozdy přehlídka bezvadné odvedené práce. Ze strany Emily Carrol je více, než patrná sebejisté práce nejen s barvou a linkami, ale i s panely. Nebojí se experimentovat, střídá řádky klasických okýnek s celostránkovými výjevy, černými listy s křehkou kresbou bílou linkou. Její práce s prostorem, s atmosférou, s úhly pohledu! Když v jedné povídce zobrazí ordinérní večeři novomanželů tak, že byste s nimi u toho stolu určitě sedět nechtěli.

A to vše jen za pomoci linek a minima barev. Práce s písmem, které se neomezuje jen na bubliny, ale je organicky začleněno do obrazu, kroutí se a láme a všecko tohle tvoří jeden působivý, líbivý celek. Ze strany Comics Centra je zase více, než patrné, že je jejich práce nesmírně baví, protože s překladem a hlavně celkovou grafickou úpravou knihy si skutečně vyhráli a je radost jí listovat. Jak už to u Comics Centra bývá zvykem, je Temnými hvozdy moc pěkná sbírečka s pevnou vazbou, která krásně zapadne do knihovny a budete se k ní vracet, i když jen proto, abyste se za chladných zimních večerů pokochali tou kresbou.. až teda ta knížka trochu vyčichne.

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *