Ještě více obrázkový Baltimore, aneb „když Mignola s Goldenem dělají Van Helsinga“

by Sebastian Komárek

Baltimore: Morové lodě (Comics Centrum, 2017)
Mike Mignola, Christopher Golden, Ben Stenbeck

Mike Mignola společně se spoluautorem Christopherem Goldenem a kreslířem Benem Stenbeckem nám přináší jeden z oněch komiksů, jenž je rozšířením univerza zrozeného v médiu zcela jiném. Tedy… v tomto případě v ne zase tak kardinálně odlišném. Komiksová kniha Baltimore: Morové lodě je totiž pokračováním, anebo spíše rozšířením děje ilustrovaného románu Baltimore aneb statečný cínový vojáček a vampýr, který byl stvořen výše zmíněnými autory. Jak nás ale Joe Hill ve své předmluvě ke komiksu uklidňuje, pro četbu komiksu není třeba znát román, takže si jej mohou užít „osvícení“ i „neosvícení“ (recenzent se studem přiznává, že výjimečně s předešlým dílem dopodrobna obeznámen není, takže i on si oddychl), a my se můžeme podívat, jak si Baltimore: Morové lodě vede jako samostatné umělecké dílo.

Celý příspěvek

Podruhé v Mignolových Benátkách

by Sebastian Komárek

Ú.P.V.O. 2: Duše Benátek a další povídky (Comics Centrum, 2017 – druhé vydání)
Mike Mignola, Geoff Johns, Miles Gunther, Guy Davis, Michael Avon Oeming, atd.

Comics Centrum dělá mnoho věcí správně. Co však činí asi nejlépe je to, že přetváří srdce obyčejných komiksových fanoušků v srdce ryze šťastná, spokojená, a čtenářsky uspokojená. Dalším (a všichni doufáme a věříme, že ne posledním) důkazem onoho faktu je dotisk druhého dílu série Ú.P.V.O. (v originále B.P.R.D.), jež pojednává o příhodách kolegů pekelníka Hellboye, členů Úřadu paranormálního výzkumu a obrany. Vydavatelství tak navazuje na dotisk svazku prvního, který u nás vyšel jen před pár měsíci, a stejně jako přítomná kniha se setkal s nadšenou odezvou jak těch, kteří si první vydání nestihli koupit, tak těch, kterým nevadí mít v poličce několik kusů jednoho titulu. Všichni angličtinu neovládající čtenáři (a vlastně… proč by ne úplně všichni, což?) si tedy mají nyní šanci připomenout jedny z prvních příběhů o Hellboyovi bez Hellboye, a snad i doplnit ono neesteticky vypadající prázdné místo v knihovně.

Celý příspěvek

Neilův barevný Domeček

by Sebastian Komárek

Sandman 02: Domeček pro panenky (Crew, 2017 – barevné vydání)
Neil Gaiman, Malcolm Jones III, Mike Dringenberg, Chris Bachalo, atd.

Napsat o Neilu Gaimanovi něco, co doposud nebylo napsáno, je poměrně těžkým úkolem. Britská ikona jak komiksu, tak „neobrázkové“ prózy, se u nás i v zahraničí nikoli zapsala, ale rovnou vryla do vědomí i podvědomí čtenářů tak hluboko, že by si bez ní literaturu dovedl představit jen málokdo. Spisovatel, básník, scénárista, modla mladých, oblékajících se do kožených černých kabátů a vojenských bot i uprostřed července. Autor knih pro děti i dospělé, tvůrce série Sandman, kombinující prvky z rozličných mytologií a legend, klasické literatury, komiksu, filmu, hudby. Mohlo by se zdát, že český čtenář má Gaimana přečteného i pozpátku, a tudíž už nemá co objevovat… tedy… dokud onen rozcuchaný Angličan nenapíše něco nového. A přeci to není pravda, neboť nakladatelství Crew se nám rozhodlo nadělit barevné dotisky Sandmana, jehož první do češtiny přeložené svazky byly donedávna dostupné jen v černobílém provedení. Jistě, vždy zde byla možnost zakoupit komiksy v originále, ale je třeba myslet na angličtinou nedisponující spoluobčany, kteří budou nepochybně tvořit drtivou většinu těch, jejichž srdce poskočí radostí při pomyšlení na „pestřejší“ požitek z Pána snů. Ti (a mnozí jiní) si nyní mohou takto vychutnat Domeček pro panenky, druhý díl série, jenž u nás barevně vyšel na konci léta.

Celý příspěvek

Azzarellův a Bermejův Ledger se vrací

by Sebastian Komárek

Joker (BBart, 2017)
Brian Azzarello, Lee Bermejo

Lidstvo se bavilo a vzdělávalo příběhy o hrdinech už od úsvitu jazyka jakožto komunikačního prostředku. Ať už mluvíme o našich nejstarších předcích, vyměňujících si u večerního ohně dobrodružné zážitky, anebo o národech typu Anglosasů nebo Vikingů, poslouchajících ve svých dlouhých dřevěných domech básníky pějící ódy na panovníky před nimi, jedna z věcí, schopna posluchače ohromit nejvíce, byl právě onen archetyp hrdiny. Na jihu poslouchali o Herkulovi, na severu o Sigurdovi, do Anglie se s germánskými kmeny dostal Béowulf. Hrdinové byli, jsou a budou. A přeci jsme se jako lidstvo nikdy nemohli ubránit dobře známému vtíravému nutkání být fascinován jeho protivníkem, nepřítelem, jeho „arch-enemy“… jednoduše antagonistou, „záporákem“. Jistě, Béowulf byl borec, ale co takový Grendel? Obrovská, trollu podobná nestvůra, pochutnávající si na nebohých Dánech v potemnělém Heorotu. Ano, Sigurd byl mazaný, ale co Fáfnir? A co později? John Milton byl jeden z prvních, kdo udělal ze Satana sympaťáka. Posuňme se ještě o dost dále: profesor Moriarty. A ještě dále… Drákula, Šmak, atd. A kdo by, u všech všudy, nezbožňoval postavy typu Darth Vadera nebo lorda Voldemorta? Přiznejme si to. „Bad boys“ mají své kouzlo, často schopné zastínit kouzlo hrdiny samotného. A v naší době se to v nejednom případě (ve filmech pak o něco více než v komiksech) povedlo Jokerovi, úhlavnímu nepříteli hrdiny Batmana. Onen vyšinutý „princ zločinu“ se dokonce stal tak populárním, že o něm vznikl nejeden komiks, kde vystupuje nikoli jako záporák, nýbrž jako protagonista, o čemž se nyní mohou čeští čtenáři znovu přesvědčit díky dotisku komiksu Joker, u nás vydaného nakladatelstvím BBart.

Celý příspěvek

Dutozem „revisited“

by Sebastian Komárek

Ú.P.V.O. 01: Dutozem a další povídky (Comics Centrum, 2017; dotisk)
Mike Mignola, Christopher Golden, Matt Smith, Brian McDonald, atd.

„Das ganze tschechische Volk ist eine Simulantenbande.“ Tato legendární věta z Haškových Osudů dobrého vojáka Švejka za světové války je jen jeden z mnoha sobě velice podobných výroků, charakterizujících národ český, jeho hodnoty a celkové místo ve světě. Řekněme si to upřímně, s vážnou tváří se toho moc pěkného napsat prostě nedá. Nicméně pravdou zůstává, že od konce devadesátých let dvacátého století se určité procento onoho malého nárůdku vyznačuje vkusem vytříbenějšího rázu, alespoň co se komiksů a „grafických románů“ týče. Zatímco na západě, kde je komiks neoddělitelnou součástí kultury, odjakživa nejvíce „letěli“ superlidé v pestrobarevných pláštích, český čtenář upřednostňuje protagonisty obskurnější, méně přímočaré, a mnohdy tudíž mnohem zajímavější. Ať už hovoříme o ryze evropském Keltu Sláineovi, o mimozemském lovci lidí, nesoucí jméno Lobo, anebo o rudém démonovi s upilovanými rohy, Čech se jich jednoduše nemůže nabažit (a kdo by se mu divil, že?). A je to právě ten poslední ze tří, který se zde usídlil nejpohodlněji, popadl národ český pevně za pačesy svou „pravou rukou zkázy“ a odpřísáhl, že se jen tak nepustí. Je to právě díky české lásce k Hellboyovi a všemu, co je s ním spojeno (společně s uvědomělostí nejlepších tuzemských nakladatelů a vydavatelů… coughdíkyComicsCentrum!!!cough) co nám na přelomu léta a podzimu 2017 přineslo dotisk prvního dílu úspěšné série Ú.P.V.O., nesoucí podnázev Dutozem a další povídky.

Celý příspěvek

Loba není nikdy moc

by Sebastian Komárek

Lobo: Incident na pánských záchodcích a další příběhy (Crew, 2017)
Alan Grant, Steve Ellis, Kevin O’Neill, Howard Porter, atd.

V dobách, kdy se stovky českých mladíků a mladic v nekuřáckých „vegan bio fair trade“ kavárnách rozplývá nad grafickými romány, v jejichž nitru se skrývá hluboká pravda a kritika dnešní „odporné, patriarchální a sexistické pseudo-společnosti“, a mezi poměřováním délky svých culíků a upnutých barevných triček diskutují nad tím, který ze současných autorů na svém Twitter-accountu nejlépe vystihl nejnovější politický vývoj, se vrací on. On, The Main Man, Velký Šéf, Poslední Czarnian… jednoduše Lobo, ikona komiksu devadesátých let, symbol mužných „obrázkových knih“, lovec lidí, motorkář, velký pijan, fanda do delfínů. Jednoduše Lobo. Díky nakladatelství Crew se tuzemskému čtenáři dostává do rukou další svazek příběhů tohoto bezprostředního mimozemšťana, a my si tak můžeme opět jednou připomenout, jak vypadal komiks ve svých nejlepších letech. Get ready, bitches, přichází Lobo: Incident na pánských záchodcích a další příběhy.

Celý příspěvek

Rodinný podnik: vanilka nebo výjimka?

by Sebastian Komárek

Spider-Man: Rodinný podnik (Crew, 2017)
Mark Waid, James Robinson, Gabriele Dell’Otto

Hodného souseda Spider-Mana zná každý capart… ano, skutečně patří k jedněm z oněch fiktivních postav, které najdeme na mikinách a zimních čepicích v jakémkoli obchodním centru či na pouliční tržnici. Každý capart také ví, že Spider-Man umí lézt po zdech a ze zápěstí mu šlehají pavučiny. A skutečně sečtělí intelektuálové dokonce vědí, že Spider-Manovo alter ego je ve skutečnosti mladý Peter Parker, nadaný čímsi, čemu se říká „pavoučí instinkt“, varující jej před bezprostředním nebezpečím. Co víc bychom měli chtít od správného „spidermanovského“ komiksu? Od pořádného, akcí „našlapaného“ pavoučího čtení? Jeden by snad mohl říci, že výše zmíněné pro „klasický“ komiks o Pavoučím muži stačí. A co dobrý příběh, říkáte? Co dechberoucí kresba? Nu, uvidíme, jestli se nám toho v grafickém románu Spider-Man: Rodinný podnik, česky vydaném nakladatelstvím Crew, dostane.

Celý příspěvek

Zákonem podruhé (anebo potřetí?)

by Sebastian Komárek

Soudce Dredd: Sebrané soudní spisy 02 (Crew, 2017)
Pat Mills, John Wagner, Brian Bolland, Dave Gibbons, atd.

Komiksové nakladatelství Crew nám toto léto přineslo už druhý svazek sebraných spisů snad nejslavnějšího soudce futuristické Ameriky (samozřejmě ale vydávaného britským nakladatelstvím 2000 A.D.) – Soudce Dredda. Nečekejte však ani Sylvestera Stallona, ani úžasného Karla Urbana, a už vůbec ne ztýraného muže, jenž má problémy s vlastní identitou. To, čeho se v Soudce Dredd: Sebrané soudní spisy 02 dočkáte, je starý dobrý komiksový muž zákona, ochraňující obří město Mega-City One, pro něhož nejsou problémem ani démoničtí anti-soudci z jiných dimenzí, ani dnes v komiksech všudypřítomné šílenství politické korektnosti.

Celý příspěvek

Klik, aneb kozy kam se podíváš

by Sebastian Komárek

Klik (Crew, 2017)
Milo Manara

V minulé recenzi (tedy, v minulé Komárkově recenzi) jsme se podívali na ukázkový případ evropského komiksu. Dnes… tomu nebude jinak. Jen s tím rozdílem, že níže recenzovaný svazek pravděpodobně zaujme mnohem více českých čtenářů, a to z nejednoho zřejmého důvodu. Italský spisovatel a komiksový kreslíř Milo Manara se totiž do komiksové historie zapsal hlavně a zejména erotickým nádechem svých děl. V případě nově česky vydaného Klik je to poté nádech z plných plic, a čtenář se jistě nejednou sám sebe zeptá, jestli byl komiks napsán a nakreslen primárně kvůli příběhu, do něhož byly zakomponovány erotické prvky, anebo tomu bylo naopak, čili „nějaký ten příběh ty čuňačiňky svazovat musí.“

Celý příspěvek

Francouzský surrealismus a žralok ve zdi

Sebastian Komárek

Dobrodružství Jeronýma Moucherota (Crew, 2017)
François Boucq

Dobrodružství Jeronýma Moucherota, česky vydaná sbírka příběhů francouzského spisovatele a kreslíře Françoise Boucqa, patří mezi onen druh komiksů, jemuž se ve větším měřítku věnuje pozornost i v „institucích“ jako je akademická obec. Skutečně si spíše poslechnete učitelovo vyprávění o Artu Spiegelmanovi či Boucqovi, nežli by vám zapáleně vyprávěl o umu Granta Morrisona nebo snad Scotta Snydera a Grega Capulla, a o převratných věcech, jež se jim v nedávné době podařilo udělat se superhrdiny jako je Batman. Ano, mnozí řeknou, že v dnešní době tomu tak přeci už není, a že komiks je širokou veřejností i akademiky přijímán jako plnohodnotné médium, rovné klasickým ikonám literárního kánonu. Jako aspirující akademik vám však musím říci, že skutečnost je o něco méně pozitivní. Alespoň co se týče studií literatury na vysokých školách v České republice. Proč se tedy některým komiksům pozornost věnuje, kdežto ostatní jsou opomíjeny? Proč máme v ostravské univerzitní knihovně Mause, ale Spawna ne? Nu, ze stejného důvodu, z jakého jsem na přednáškách nikdy neslyšel o Robertu E. Howardovi nebo Philipu K. Dickovi, kdežto Virginia Woolf a Maya Angelou mi nedávají spát dodnes. Raději však zavčasu zanechám společenské kritiky a úvah, a pustím se do „analýzy“ toho, co dělá z Moucherota komiks hodný… univerzitní přednášky.

Celý příspěvek