by Kamil „MdS“ Bernášek
Dne 15. ledna 2008 jsem se vydal na důležité jednání s jedním z brněnských klanů, rodinou Kocogelovců. Jel jsem obyčejným autobusem a sám, to pro zmatení úřadů a chlupatejch. Na místě na mě čekal jeden z našich ostrejch hochů (Dark Scavenger), to pro případ, že by pozvání Kocogelovců nebylo zase tak přátelské a celá věc by byla past. Říkáte si, dva proti celýmu klanu, ten se cejtí frajer, ale nebojte se, navečer jsem měl ještě pojistku.“
Prohlídli jsme si město. Až na centrum plný obchodů, restaurací a maminek s dětma nic moc. O slušnou děvku tu člověk nezavadí, ale to už ani u nás v Praze, zlatý starý časy. Policajtů minimum a každej mi uhnul pohledem, to znamená, že o nás dostali hlášku a kliděj se nám z cesty. Tady se Kocogelovci ukázali. Ještě jsem je pořádně neznal a už měli mé sympatie.