Krev

by Erik Kriššák

Monstress: The Blood (Image, 2017)
Marjorie Liu & Sana Takeda

Nebolo to tak dávno, čo vyšla prvá kniha komiksovej fantasy série Monstress, ktorá ma nadchla svojou rozprávkovou atmosférou a prívetivým kukučom na hranici gýču a extázy. A nebol som sám, nuž prešiel necelý rok a máme tu druhú knihu.

Celý příspěvek

Zázračné horory

by Erik Kriššák

Marvel: Horory (Hachette, 2017)

Niet väčšej hrôzy, ako keď bibliofilskému komiksovému fanúšikovi podstrčíte k raňajkám do postele zväzok z lacnej a spotrebnej série sprofanovaného amerického komerčného vydavateľstva! Ten šok, keď si vychutnáva pokrm a potom, namiesto dezertu, zazrie napríklad Marvelácky Ultimátny komiksový komplet, by som veru nedoprial ani svojim najväčším nepriateľom. HOROR! Poruším nepísané embargo na týchto stránkach a práve hororom sa pozriem na zúbok.

Celý příspěvek

Ženy z IMAGE

Komiks je stále dominantne mužskou záležitosťou. Neznamená to však, že sa v tomto tvrdom médiu nepresadia aj osoby nežného pohlavia, respektíve, aby som nediskriminoval menšiny, ženy. Dovolil som si prehrabať sa aktuálnymi tvorkyňami vydavateľstva Image, aby som prípadným hľadačom uľahčil spoznávanie ženského vnútra. Komiksového, samozrejme.

Celý příspěvek

Cesta meče

by Erik Kriššák

Cesta meče 1: Zbytky dětství (Zanir, 2016)
Cesta meče 2: Uhlíky vzdělání (Zanir, 2017)
Mathieu Mariolle, Federico Ferniani, Mikaël Bourgouin, Yann Tisseron, Richard Guérineau

Český komiksový trh sa od 90. rokov vypracoval z amatérskeho nadšenia k životaschopnému biznisu. Pravda, podľa slov väčšiny vydavateľov, dotovanému, ale evidentne fungujúcemu. A to až tak, že občas prekvapí aj nejaké neobvyklé vydavateľstvo. Ako napríklad Zanir a jeho snaha vydať aktuálnu komiksovú trilógiu La Voie du Sabre, alebo po našom Cestu meča. Zatiaľ sú v predaji dve knihy, tretia ešte nie je dokončená. A obe sú aktuálne k dispozícii aj česky. A že sú to onakvejšie lahôdky!

Celý příspěvek

Náboženské trable

by Erik Kriššák

Modrá Crew 4: Třetí zákon I-II (Crew, 2017)
Xavier Dorison a Alex Alice

Historické dobrodružstvá patria k srdcovkám azda väčšiny mojich rovesníkov, o generácii našich rodičov nevraviac. Za komunizmu sa skrátka akčné krváky z prehnitého Západu nenosili, nuž sme si museli vystačiť s Winnetouom, Angelikami a prípadne s Tromi mušketiermi. Nečudo, že ak sa dnes zjaví nejaký titul, pokojne komiksový, ktorý na túto dobrodružnú vlnu nadväzuje, som namäkko. Obzvlášť, keď sa k tomu pridá kúštik detektívky, tajomna a pod. Meno ruže je dodnes najlepším románom Umberta Eca, nuž je jeho prítomnosť v akomkoľvek diele vítaná. Napríklad, keď sa jedná o záhadný rukopis, ktorý odkazuje na iný rukopis, takzvaný Tretí zákon. Dielo, ktoré môže otriasť civilizáciou, ako ju poznajú bohabojní ľudia počiatkom 14. storočia. Asi nemusím dodávať, že som práve načal rozprávanie o komikse s názvom – Tretí zákon.

Celý příspěvek

Klik, aneb kozy kam se podíváš

by Sebastian Komárek

Klik (Crew, 2017)
Milo Manara

V minulé recenzi (tedy, v minulé Komárkově recenzi) jsme se podívali na ukázkový případ evropského komiksu. Dnes… tomu nebude jinak. Jen s tím rozdílem, že níže recenzovaný svazek pravděpodobně zaujme mnohem více českých čtenářů, a to z nejednoho zřejmého důvodu. Italský spisovatel a komiksový kreslíř Milo Manara se totiž do komiksové historie zapsal hlavně a zejména erotickým nádechem svých děl. V případě nově česky vydaného Klik je to poté nádech z plných plic, a čtenář se jistě nejednou sám sebe zeptá, jestli byl komiks napsán a nakreslen primárně kvůli příběhu, do něhož byly zakomponovány erotické prvky, anebo tomu bylo naopak, čili „nějaký ten příběh ty čuňačiňky svazovat musí.“

Celý příspěvek

Tak naposled, Franku!

by Erik Kriššák

Punisher Max: Valley Forge, Valley Forge (BB Art, 2017)
Garth Ennis a Goran Parlov

Neprešlo ani desať rokov a dočkali sme sa! Punisher Max v podaní Gartha Ennisa vyšiel kompletne česky. Posledná kniha roztopašných dobrodružstiev Franka Castlea má príznačný názov Valley Forge, Valley Forge a uzatvára všetko, čo nám autor scenára doteraz naservíroval.

Celý příspěvek

Myšičko, myš potřetí aneb jak to tehdá bylo.

by Petra A. Kulagová

Myší hlídka: Černá sekera (Comics Centrum, 2017)
autor: David Petersen

Jedno lidové rčení praví, že dobří holubi se vracejí.

Naštěstí se toto pořekadlo nevztahuje jen na opeřené zástupce čeledi Columbidae, ale dá se rozšířit (minimálně) na malé chlupaté hlodavečky, jejichž vybraní jedinci mají tendenci sdružovat se do organizovaných skupin, které my pak známe pod skromným jménem Myší hlídka.

Ano, David Petersen je zpátky a s ním jeho kouzelný, malebný svět velkých dobrodružství v malém měřítku. Třetí Myší hlídka už je nějaký ten pátek na pultech, ale tentokrát otázka nezní: jak to s těmi malými hrdiny bude dál, nýbrž přesně naopak. Jak to vlastně všechno začalo?

Celý příspěvek

Plnou parou vpřed

by Tereza „Kadet“ Kadečková

Lady Mechanika (Argo, 2017)
Joe Benitez

Velká Británie v 19. století prošla velkým technologickým pokrokem. Pára je hlavní zdroj energie a podle toho svět taky vypadá. Ve městě Mechanika žije hrdinka známá jako Lady Mechanika. Je zčásti stroj a trpí ztrátou paměti – neví kdo je, odkud přišla a kdo z ní udělal to, čím dnes je. Protože má ale pro strach uděláno a pekelně přesnou mušku, nebojí se vyrazit do ulic a o své minulosti něco zjistit.

Celý příspěvek

Francouzský surrealismus a žralok ve zdi

Sebastian Komárek

Dobrodružství Jeronýma Moucherota (Crew, 2017)
François Boucq

Dobrodružství Jeronýma Moucherota, česky vydaná sbírka příběhů francouzského spisovatele a kreslíře Françoise Boucqa, patří mezi onen druh komiksů, jemuž se ve větším měřítku věnuje pozornost i v „institucích“ jako je akademická obec. Skutečně si spíše poslechnete učitelovo vyprávění o Artu Spiegelmanovi či Boucqovi, nežli by vám zapáleně vyprávěl o umu Granta Morrisona nebo snad Scotta Snydera a Grega Capulla, a o převratných věcech, jež se jim v nedávné době podařilo udělat se superhrdiny jako je Batman. Ano, mnozí řeknou, že v dnešní době tomu tak přeci už není, a že komiks je širokou veřejností i akademiky přijímán jako plnohodnotné médium, rovné klasickým ikonám literárního kánonu. Jako aspirující akademik vám však musím říci, že skutečnost je o něco méně pozitivní. Alespoň co se týče studií literatury na vysokých školách v České republice. Proč se tedy některým komiksům pozornost věnuje, kdežto ostatní jsou opomíjeny? Proč máme v ostravské univerzitní knihovně Mause, ale Spawna ne? Nu, ze stejného důvodu, z jakého jsem na přednáškách nikdy neslyšel o Robertu E. Howardovi nebo Philipu K. Dickovi, kdežto Virginia Woolf a Maya Angelou mi nedávají spát dodnes. Raději však zavčasu zanechám společenské kritiky a úvah, a pustím se do „analýzy“ toho, co dělá z Moucherota komiks hodný… univerzitní přednášky.

Celý příspěvek